Když své oči někdo zavřel,

Když své oči někdo zavřel,

s nímž jsme žili v mládí době,

zdá se nám, jak srdce kus by

s ním si uleh v mrtvém hrobě.

Když pak zemřel vychladlého

pozdějšího soudruh žití,

počítáme, litujeme,

čím moh ještě světu býti.

S tebou však jak by mé srdce

celé ve hrob chladný kladli,

jak vše naděje by světa

zároveň už s tebou zvadly.