Když táhly vlaštovky...

Když táhly vlašťovky a lípa v poli nyla,

a v nivě hynul květ,

a jeseň svoje bílá vlákna vila,

i Tys nás, dceruško má milá,

i Tys nás navždy opustila –

ach, bez Tebe jak pustý je ten svět.

A je tu jaro zas a všude samá krása

a motýl dal se v let,

pták z hrudi písně, třešně květy střásá,

jehnědky bříza prostovlasá,

proud v ruce tleská si, vše jásá,

však bez Tebe jak pustý je ten svět!