Když vlaštovky odlétají.

Temní se, temní luh i les,

nebe se olovem klene,

vlaštovky v hejna druží se,

v jiný kraj zima je žene.

Žene je mračnou perutí;

která as za jara v spěchu

vrátí se nazpět k domovu?

vrátí se pod rodnou střechu?

Žene je – smutno pod krovem –

straší je, kruší – kraj smutí –

či jsou to pěvce myšlenky,

jejž osud za chlebem nutí?