Když volným tokem krev se ztrácí...
By Adolf Brabec
Když volným tokem krev se ztrácí
ze žil do kapky poslední,
než srdce tvoje vykrvácí,
se nazpět klidně rozhlédni.
Na kamenité cestě žití
tvá bolest leží schoulena,
jen krvavá ji zdobí kvítí
a divné city bez jména.
Tož vezme-li tě osud štěstí,
dej vše mu klidně do klína,
jsi kapkou jen, jež padla v světy
a v třpytném letu zhasíná.