KE DNI 18. LEDNA 1915.

Let čtyřicet! Sníh tiše padá...

Zadumán mlčí les i zasněžená lada.

Kam hlédneš, všude jenom sníh a sníh,

vše pohřbeno je v závějích...

Let čtyřicet! I nebe mlčí...

Co bude, nevím. Zdá se mi jen, oči vlčí

chtivě že hledí z bílých závějí

a po mé krvi lačnějí...