Ke svým zpěvům úvod.

Zpěvy české, jež jsem ostýchavě

Zadržoval v prsou hlubinách,

Ač jste toužily se ohlídnouti

Po rozlehlých vlasti krajinách:

Teď vás pouštím na svobodu, déle

Nemáte již upoutány být!

Naděje mi libě pokynula:

Mějte volnosť! Rozkoš – volně žít.

Ejhle, jak tam potok, pokryt pěnou,

Vyskakuje z lůna pohoří!

Klády, balvany mu odporují,

On však překážkám se nekoří;

Všechny vod svých síly napínaje,

Přemáhá obtíže rozjařen,

A pak smělé mysli dále letí,

Jakby peruťmi byl obdařen.

Tak i vy, když ctnosť vám bude kázat,

S nectností se měřit v zápase,

S dávnou člověčenstva nepřítelkou,

Škodící mu stále na spáse!

Opřete se jí rekovskou paží,

Velebná vás rozplameniž zlosť,

Hřměte hromy, až se ve svých kostech

Zatřese ten zkázonosný host!

Leč jak bujný potok jemně šepce

V údolí ve stínu lesíčka!

Ticho prostírá se po vůkolí

Jen že tam při záři měsíčka

Hluboké své tužby slavík pěje;

A tu kouzlem temna, jak se zdá,

Bujný potok stav se zamyšleným,

Jako žalem jakýms klokotá.

Nekárej vás tedy nikdo, zpěvy,

Povzdechnete-li si truchlivě:

Mysl nezáří se vždycky leskem,

Zatmívá se také mračivě.

A zdaž nekrásí se libozvukem

Vzdechy srdce zkormouceného?

Pročež buď vám popřáno si vzdechnout:

Vždyť má žití tolik trpkého.

Ale jižjiž potok dále proudí,

Z tesknoty se vymknuv lesiny;

S vyjasněnou usmívá se tváří

Na kvetoucí vůkol lučiny.

Stáda pasou tam a v šalamaje

Pastýři vesele pískají,

A on proudí dál a bez ustání

Mladistvé mu síly vzrůstají.

Tak i vy! Neb třeba větším dílem

Cesty života jsou trnové:

Přátelství a láska splítávají

Utěšené věnce růžové:

Z přírody a idealů zřídel

Plyne valem sladká blaženosť,

A všem piklům navzdor vítězívá

Čistá vůle, mravní vznešenosť.

Ale vizte jak se poznenáhla

Zmoh’ ten nepatrný synek skal!

Malý potok stal se velkou řekou,

Obrem mezi řekami se stal.

Vědom moci své pokojně stoupá,

Města, říše jím se zřizují,

A se zrcadlíce v jeho vlnách

Nebesa se zdvojnásobňují.

Zdaž vám bude, zpěvy moje, někdy

Taková popřána slovútnosť,

Až se odvážíte, hlásat Boží

Nepostižitelnou mohútnosť?

Nezoufejtež, ač jste ještě slaby!

Nebo předchází-li pýcha pád,

Malomyslnosť nic nedokáže –

Vřelé snaze pomáhá Bůh rád.