Keř růží v lese.

Sám procházel jsem lesa šeř,

když dozrávaly klasy,

tu na paloučku uprostřed

můj udivený spatřil hled

v nach zkvetlých růží plný keř

Jak ty sem přišly asi?

Však nestihl jsem nikterak

v té překvapení chvíli,

jak vyrostly a vykvetly.

Kdo záhadu tu vysvětlí?

Tu z keře toho zpíval pták

Slyš, jásá-li či kvílí?

„Proč udivil tě růží zjev

v tmách lesních ratolesti?

Vždyť dva za květných mládí dob,

když hruď je plna vnad a zdob

a láskou hoří slunná krev,

zde objali se v štěstí!“–