Klamna útěcha.

By Adolf Heyduk

Počkej, má písničko krotká,

však ty zas perutě zvedneš,

zlatem až slunce je protká,

v úbělu stromy až shlédneš!

Čekám, leč otálí doba,

slunce je skryto, kde mešká?

Na stromech bílá je zdoba,

sivá jsou křídla a těžká.

Ubohá písni, tys snila!

Mračna tvou oblohu stíní,

na stromech zdoba sic bila,

květ však to není, jen jíní!