Klamna útěcha.
By Adolf Heyduk
Počkej, má písničko krotká,
však ty zas perutě zvedneš,
zlatem až slunce je protká,
v úbělu stromy až shlédneš!
Čekám, leč otálí doba,
slunce je skryto, kde mešká?
Na stromech bílá je zdoba,
sivá jsou křídla a těžká.
Ubohá písni, tys snila!
Mračna tvou oblohu stíní,
na stromech zdoba sic bila,
květ však to není, jen jíní!