Klas.

By Adolf Heyduk

Juž rychle zraji, dobře vím,

a brzy přijde čas,

že urván smrtí budu tlít,

jak v poli zbylý klas.

Kéž zrna, jež jsem v srdci měl,

nezhynou všelijak,

a nebude-li člověk syt,

ať syt je aspoň pták.