KLEC

Když už tě jedenkrát neznámý bůh

do klece uzavřel žití,

na bidlo vhoupni neb posaď se v kruh,

skromným a moudrým hleď býti!

Nechať kol tebe si zahýří svět,

nechť v srdce padne ti tíseň,

zticha, co bylo by neslyšet,

života cvrlikej píseň!

A když let několik uběhlo v dál,

bez žalu, slova a ženy,

hlavu si rozbij jak Bajazet král

o klece železné stěny!