Kleftská.

Hoj, vzhůru, vzhůru, Kleftové;

vždyť z krve strach vám nejde;

jeť každé jitro krvavé,

než slunce z Pontu vzejde.

Dost dlouhá mdloby byla noc,

jíž poloměsíc svítil;

v nemoci Musulmanův moc:

teď východ Vám se znítil.

Dost dlouho byli vepsí jste,

a psů Vám naspíláno;

již tesáky své obnažte,

teď splatě svitlo ráno!

Nuž, ruče, ruče, Kleftové,

sedlejte bujné oře, –

pro víru svou, pro bratry své! –

ať krví rdí se zoře!