KLEKÁNÍ.
By Adolf Brabec
Západ všecko zakrvácel,
hory, lesy, krajinu,
den se volným krokem ztrácel
s květy růží na klínu.
Píseň ptáka umírala
sladce ještě po lesích,
kde se vzala, tu se vzala
hvězda v modrých nebesích.
Stříbrem hvězd se nebe leskne,
tiše, tiše vyzvání
zvonem zlatým v duši teskné
klekání, již klekání...