KLEKÁNÍ.

By Adolf Brabec

Západ všecko zakrvácel,

hory, lesy, krajinu,

den se volným krokem ztrácel

s květy růží na klínu.

Píseň ptáka umírala

sladce ještě po lesích,

kde se vzala, tu se vzala

hvězda v modrých nebesích.

Stříbrem hvězd se nebe leskne,

tiše, tiše vyzvání

zvonem zlatým v duši teskné

klekání, již klekání...