KLEKÁNÍ.

By Emanuel Lešehrad

Tak teskné nebe, zamžené,

a vrchy divně vzdálené,

a rudá slunce koule plá

jak světlo lampy stažené.

Kdes ve vsi klinká klekání,

a březový háj pod strání

v mech kleká jako mnichové

nad modlitbami v dumání.

Z niv táhne těžká vůně mdlá

jak chrámového kadidla,

a hudba stromů šumivá

jak varhan průvod zaznívá.