KLERÍKÁLNÍHO VŮDCE MOŘICE HRUBANA PRÁCE PRO NÁROD

Duše, jen se uklidni!

Slavné skutky Hrubanovy,

jež podniká ve Vídni,

budou obrazem i slovy

zachovány paměti

čili přejdou na děti.

Sybariti rozmařilí

ze tří korun denně žili.

Aj, tu pravil Mořic Hruban:

„Lide, ty jsi málo škubán!

Dej sem něco, příteli,

na vojenské účely!

Ne, by jedli, lidé žijí.

Sláva, nazdar Albanii!“

Obchodníci, živnostníci,

bože, jsou to podvodníci!

Nadávají na zdanění,

zapírají svoje jmění.

Ale Moříc Hruban vidí

dobře, jak ti špatní lidi

naši drahou říši šidí,

a s kolegy mladočechy

včas jim kápl na neplechy.

Vinní s nevinnými spolu,

všichni přišli pod kontrolu.

Těm však, kteří statisíce

příjmů mají nebo více,

Mořic Hruban nedal blížit,

znáť on vzácnou přízeň klížit.

Mořic náš sic není lačen

chvály, lid však je proň nadšen.

Ejhle vizte, malý náš

monsignor Jan Koniáš

Šrámek již mu věnec nese,

až se chudák celý třese!