Kletba.

Potomků všech zlořečenství

Tvoje budiž oučastenství,

A za hroznou tvoji setbu

Na hřbitově matky–vlasti

Sklízej duch tvůj věčnou kletbu

Plnou hanoby a strasti.

Jako strašidlo, jak můra,

Jako upír bloudící,

Jako krupobitím chmura

Rolníkovi hrozící:

Po všech peklích toulej se duch tvůj

A na věčné pouti nepostůj!

Dlátem dějepravným vrytou

Do tvrdého jádra mramoru

Čti tvou hanbu nepozbytou

Vnuk tvůj na svou hroznou příkoru,

Aby za tvůj mrzký čin se styděl,

Jak se ďábel za svou tlapu stydí,

Tebe proklínal a nenáviděl,

Jak pes otce-vlka nenávidí!