KLÍČENÍ.

Modlitbu velkou vzkřik jsem v suggesci své síly

do pustých úvalů v dnech vyzrazených tajemství

těhotné země mořem míz a ohně v svaté chvíli

smyslných odeurů a profanace panenství.

Modlitbu pýchy vzkřik jsem v pohanském svém chtění

u nohou model krvavých v rozmachu smyslů žhavých

a víry těla, oslepen snem velkých předurčení,

proroctvím nervů přepjatých v hodinách přemítavých.

Soumrakem zdání zatopen v předvečer velkých visí

propastí hněvy slyšel jsem zapadat v echu časů,

a svědectví jsem vydal zvučné blížících se krisí

v předtuchách klíčení a vůně obtěžkaných klasů.

A trofej vítěznou jsem sklonil nad menhiry

zvrácených království a k zvučné písni zmaru

v strun jemném zladění jsem rozchvěl chtivě věštné lyry

a víno ohnivé naléval do pohárů.

K hostinám spjatých těl rozkoší půlnocemi

hlas věštců mystických až zavolá mě snem,

somnambul půjdu tichý zatopenou zemí,

kraj zachvěje se probuzených vášní paianem.