KLID ZBRANÍ.

Zmlk' rachot kladiv v dálku bouřící a divý,

jak kletba ve vzdoru se nebi rouhající

a stlumil znaveně svůj jekot pomstychtivý

ozvěnou vzdálenou do temných lesů znící,

zkad šera smutného se do továrních síní

stín vlhký tiše táh' tak zdlouhavý a líný

a křídlem řasnatým za písní meluziny

se věšel na stroje a lesklé kovadliny.

A v němém mlčení, jež ve tmách tady spalo,

jak větry skučící tu skulinami vály,

pod jejichž nárazy vždy cosi zaskřípalo,

se hlasy tajemné a tiché ozývaly. –