Kmoch.

Já jsem kmoch

jako doch;

však jsem býval také jednou

švarný hoch.

Dvorce mám,

všeho tam,

ale teď tam, pod večerem,

jsem tak sám!

Jednou však,

– dávno tak! –

znal jsem děvče, byla chudá

jako pták.

Divná věc,

– škoda přec!

zlatého jen chtěl jsem ptáka

v zlatou klec.

Nu, co, jdiž! –

pozdě již;

dají mi tam na hřbitově

zlatý kříž.