Kněži milí! bratři moji drazí,

Kněži milí! bratři moji drazí,

Církvi nastali zlí časové;

Šípy zevšad na ni morové,

Na ni valí pekelní se vrazi.

V srdcích světa vládnou ledné mrazy,

Zlost jde světem jako proudové;

Kdož z té zhouby, kdož z ní vyplove?

Kohož dech ten morný neobrazí?

Buďte svorni! Láskou k blížním vřete,

K hněvům vrahův mějte hruď vzdy chladnou,

Žijte svatě, k církvi matce lněte.

Tož zas v kráse bláha církve zkvete,

Její síly jako orlí zmladnou,

Šípy vrahů na jich hlavu padnou.