KNIHA ŽIVOTA.

Je život knihou, jak už mnozí děli,

však má je z těch, jež prošly ohněm vzteku,

v jichž tuhé desky rány mečů hřměly

a nesklály jich. V roků tichém vleku

já sám ji dále píšu, mdlý i smělý,

dnes zdá se mi, že hrad svých cílů steku,

a zítra klesám. Bolest, smutek stmělý

se střídá v knize s plesem jarních vděků.

A nevím, kolik stran mi ještě zbývá,

však vím, že vždy tvé oko, z něhož lije

se měkká zář, mně do knihy se dívá.

A vím, že v ní tvá láska růží vonnou,

a rámě tvé, jež kolem mojí šíje,

té mojí knihy zlatou že je sponou.