Kníhy.

Vjisté kníhovně se kníhy povadily.

Když pak rozličnými jazyky

Nectnostně se hašteřily,

Vejde strážce knim, a ptá se kronyky:

„Nač ty vřesky, medle?“

Proto, že sy směl mne položiti vedlé

Toho bezectného lháře

Kalendáře.

Vše se tu, dí strážce, řádně posadilo,

Smyslí on co bude, smýslíš ty co bylo.