KOČIČKY.

Kočičky se na vrbách juž třpytí,

stříbrem plají na bezlisté sněti,

slunce měkkou opřádá je sítí,

zlatou kapkou kolem včela letí,

motýl šťasten v letu k nim se řítí.

Kočičku když v náručí si chytí

dívka jako růže ve poupěti

hrou jen slova, háj zřím, v kterém svítí

kočičky.

Obou divné kouzlo srdce cítí,

ruka div se může udržeti

obě pohladit, však ve zápětí

strach ji váže a zkušenost žití –

Umějí své ostré drápky skrýti

kočičky.