Kočinka.

Snědla mlsná kočinka

Kus másla v kuchyni.

Lstivě kroutíc očinka

Běží k hospodyni.

„Já jsem, věřte paničko!

Nesnědla to máslíčko!

Ani jsem nožičku

Po něm netočila,

Ani svou hubičku

V něm si nesmočila;

Ba ani jsem na ně hledět nechtěla;

Neb, že veliký to hřích, jsem věděla.“

Hospodyně kočky mlsnost

Znajíc i její oulisnost,

Kožich za to jí vyprášila,

Načež přísně k ní promluvila:

„Kdo mnoho výmluv užívá,

Nejspíše i vinen bývá.“