Kohout.

Hleďte pak tam toho kohouta,

Jak od nás utíká do kouta!

Tu si k nám přišel do dvora,

A tak si mi tu krákorá,

Jako by on tady pánem byl.

Než toho jsem notně vyplatil;

Chraňte se, kdo se mi sem opováží

Kudy ven od nás, já mu hned ukáži.

Pan kohout věru zle panoval,

Husy i slepice sužoval,

Jak mile na dvoře někoho shled,

Ze dvoru, ze vrátek hnaltě ho hned,

Když se ale na Dunaje osedlal,

Tu mu Dunaj na pamětnou notně dal.