KOHOUTI.

Zpěv kohoutů, věř, nemám rád,

tak příliš časně pějí,

a z tepla vždy mne v ranní chlad

od tebe vyhánějí.

Tvá poduška je bohata

na sny jak ve pohádce.

Ó, já se vyspal do zlata!

Ó, já se vyspal sladce!

A věř, že spal bych ještě dýl,

skráň v tvoje vlasy noře,

vždyť šel jsem k tobě dvacet mil,

jak poutník k Svaté Hoře.

A věř mi, spal bych do pěti

a třeba i den celý,

kdyby ti kohouti prokletí

tak příliš nekřičeli!