Kol Stygu táhly těl se dlouhé šiky,

Kol Stygu táhly těl se dlouhé šiky,

a já je modlit slyšel:

„Ty Věčný nahoře, slyš, velký Slitovníče!

Vem v oběť duše bídné, ušlapané v prach,

vem krev si zbylou v srdcích zprahlých;

slyš! vzdychá něco v ní a lká a bouří,

hleď na nás, uslyš nás!

Slyš pláč žen, dívek zdrcených,

slyš vzdechy dětí v lůně zmořených,

slyš drkot zubů, viz zaťatou pěsť – –“