KOLEDA NOVINÁŘOVA

Jesličky, perník, ořechy,

jablka, strakaté zboží –

ale co český novinář

národu pod stromek složí?

Ježíšku, celý boží den

v novinách našich jsem hledal,

ale těch věcí radostných

letos nám prosinec nedal!

Už i ten svatý Mikuláš

v noviny všecek byl zašit,

všelikou divnou novinou

velké jal děti se strašit.

Čerta měl ovšem po boku,

anděla v nebi však nechal,

po Čechách hodným dětičkám

do punčoch nadělit spěchal.

Sněhu se mnoho prášilo,

čertu se prášilo z huby,

v punčoše byl jen oříšek,

národ si vylámal zuby.

Kdyby se aspoň v Evropě

něco teď kloudného dělo –

ale ta celá Evropa

nějak má nemocné tělo.

Nebožtík Hamlet řekl kdys,

v Dánsku že nějak to hnije –

Ježíšku, celá Evropa

dánskou tu chorobu žije!

Ovšem jsou v světě mudrci,

v Uhrách ti poradí krátce:

„Kdo se tu jako Hurban hne,

pověsit dáme ho, zrádce!“

Na ten tvůj stromek vánoční,

v svátek tvůj nábožný, dětský

chtěli by pani Maďaři

pověsit Slováky všecky.

Ježíšku, všude na světě

bylo to, je to i bude,

že jsou tu děti boháčů,

a že tu děti jsou chudé.

Všude v tom světě širokém,

kam jen jdeš v pouti své chvatné,

najdeš tam hodných dětí dost,

najdeš však leckde i špatné.

A my jsme všichni chudáci,

mnohým z nás těžká je rada,

politické to děti jsou,

i když jim šediví brada.

Prosím tě, božský Ježíšku,

do Čech až dojdeš tím světem,

pro lásku, jež tě zrodila,

odpusť těm velikým dětem!