KOLEJE.

Píseň kolejí zvoní a zuní,

vždy po nich šílené vlaky duní,

vždy vedle sebe běží –

nikde shledání.

Jen ještěrka svěží,

jež od jedné k druhé se přehání,

přenese plachý pocel –

a vlaky zas duní a funí –

Kolej slyší svou sesterskou ocel –

tak dálnou, ač blízkou tak u ní.