Koliština. (III. Soudy.)

A po bitvě Svidovecké

Strašné soudy nastávají –

V každé vsi a v každém místě

Šibenice povstávají.

A tak Malorusi místo

Svobody a oslavy

Došli zkázy na bojišti

A ukrutné popravy.

Pyšně hle na popravišti

Pne se nelítostný kat –

Komu souzena smrt rychlá –

Ten se může radovat.

Jiným mnohým luza, běda,

Ruce slamou otočila –

Na ruce tak obvázané

Rozpuštěnou smolu lila.

Bídným přemožencům jako

Svíčky zapálili ruce –

Hej kozáci ani vzdechu

Nevydali v hrozné muce.

Vůdcové Železňák, Honta

Trpěli než všickni více: –

Jejich ruce osmolené

Také hořejí jak svíce.

Řemeny jim táhnou z těla –

Snášejí to bez vzdychání –

V hrozných mukách přece oba

Z dýmky kouří bez ustání.

Válčí, trpí – umírají,

Jakož Záporožci praví –

Nad zabitou kolištinou

Hej vítězství Polák slaví.

Zapomenout Ukrajinec

Nemůže na onu dobu: –

Na stepi se rozlíhají

Hlasy k pomstě znící z hrobu.

A když nad ojczyznou polskou

Stahují se tmavé mraky: –

Přec nadějně ke kozákům

Zas obrací Polák zraky!! –