KOLO OSUDU

Zklamaná ženo,

neukojené

srdce tvé v dálku chce jíti

vzpomínku na lásku smýti.

– Doufáš, že klid čeká v dáli

srdce, jež lásky klam pálí?

Zhrzená ženo,

rozlítostněné

srdce své smrtí chceš spasit,

plamen v něm násilně zhasit.

– Doufáš, že unikneš v hrobě

prokleté lásce i sobě?

Věz: vše cos na zemi žila,

trpěla, myslila, snila,

přineseš v příští své žití,

kterým ti souzeno jíti.