KOLOVRAT.

Pln intimity kolovrat se vplétá,

vibruje hlasem v ticho života,

chví u něho se žena plnoretá,

myrt bolestných se hojí čistota.

A lože povlak řasou sotva hýbne,

v napjaté touze čeká žhavý křest

a z krbu tradic k slasti mnohoslibné

se vlaho leje... Tmí se doba hvězd...

Tak vlákna jdou, než vřeteno je plné,

prs ženy krásné sílí příští žel,

jak tuchy mdlé a v rysech neúplné

by ohlas dálek kradmo přinášel.

Tak vlákna jdou, než navita jsou všecka,

dar píle snivé v klidu přadének...

Chví v životě se prvý zápol děcka,

klíč přírody, jenž míří na venek...