Kolovrátek.

Vrč jen, vrč, ty kolovrátku!

Jako mladé kočičky,

Tebou točí jako vítr

Helenčiny nožičky!

Pilně předou dlouhé nitě

Bílé nad sníh prstičky,

A hubinka k políbení

Zpívá české písničky.

O přešťastný kolovrátku,

Kéžbych na tvém místě byl!

Cožbych já se, milý brachu!

Rychlej nežli ty točil!

A však – zasbych dychtivostí

Příliš sobě pospíchal,

A k posledu len y nitě

Splet’ y zmat’ y potrhal!

Pakby děvče roztomilé

Na mne se rozhněvalo,

A mne třeba y se přádlem

Z komůrky vyhodilo!

Zůstaňme sy tedy, co jsme.

Ty buď vždy kolovrátkem,

A já budu až ku hrobu

Jejím věrným poupátkem.

Ať sy na tě, jak chce dlouho,

Outlé klade nožinky,

Jen když mi dá, až dopřede,

Jednu neb dvě hubinky!

Vrč jen, vrč, ty kolovrátku!

Vrč, a toč se dohonu;

Děvče umdlí, len jí dojde,

A já – svůj plat dostanu!