Kolozpěv při pití ocelivého punče a) z Vossa.

Vyceďte to víno tuhé,

Předloženo vám,

Hospodář již nese druhé

Ocelivé nám,

Plésajíce v srdcy tiše,

Nalejte punč z nové číše,

Za pohář! za pohář!

Blaze nám při punči, blaze!

Píme ho,

Do dne bílého.

Píte vroucně. Kunštovně jest

Nápoj uvařen,

Bohům sluší vzdáti zaň čest,

Že jest udařen,

Opět nové nalezení,

Punče kunštem zocelení,

Chvalme je! chvalme je!

Chvalme nové nalezení,

Píme ho!

Do dne bílého.

Y ne hosté! vlastní chlouba

Nectí rozumných,

Chvastavá a žvavá huba

Chval jen hledá svých,

Neschvalujte marnou řečí,

Nechať samý skutek svědčí,

Jeli ctný! jeli ctný!

Ctný jen skutek budiž chvalen,

Píme ho!

Do dne bílého.

Mladý Libér b) u chromého

Vulkána hod měl,

Z východu když dalekého

Slavně domů jel,

Při nákověs unavený,

Ržek mu, bambus (pytel) naplněný

Vem a pí! vem a pí!

Věru nám punč v bambě dones,

Píme ho!

Do dne bílého.

Rak a cukr hned se valil

Z bamba velkého,

Bachus vroucý vody nalil

Z hrnce čistého,

Z jablek médských vytlačuje

Šťávu, míchá, vystupuje

Vzhůru kouř! vzhůru kouř!

Již se kouří teplý nápoj,

Píme ho!

Do dne bílého.

Satyři se radovali

Živě s Naiady,

Tancujícý pozdvíhali

Hlav, prs Menady,

Tu, řek Vulkán, jediná předc

Neznámať jest, Libére, věc

Podstatní! podstatní!

Poslouchejme podstatní věc,

Píme ho!

Do dne bílého.

Studený rak s cukrem míchá,

Běže rozžáří

Ocel, jiskrami hned dýchá

V jasném požáři,

Zamáčí ji – punč se spírá,

Bublá, pění se a zvírá

Klokočky! klokočky!

Y náš zevřel klokotaje,

Píme ho!

Do dne bílého.

Bachus chválí punč, svým dává,

Ržka: že zvláštní jest,

Touž y Venuše mu dává

Z grácyemi čest.

U ohniště pálivého

Okušuje, schvaluje ho,

Cyklop též! cyklop též!

Okuste a chvalte také,

Píme ho!

Do dne bílého.

Jako Vihně c) ocelivou

Hojí koupelí,

Tak y zprávou Vulkane tvou

Muž se ocelí,

Duše jeho mladne cele,

Nové cýtí v celém těle

Čerstvosti! čerstvosti!

Novou mladnem y my mocý,

Píme ho!

Do dne bílého.