KOMEDIE.

By Jan Červenka

Již v kolébce hra ta začíná

a hned je tu přátelská rada

a ve tváři soucit a v srdci chlad,

když nad hrobem opona padá.

Pak promluví vážná kritika

a snad se i zasadí deska.

A kdo byl tvůj největší nepřítel,

ten na konec nejvíc ti tleská.

Oh šťasten, kdo dobrý herec byl

a dobře se líčit uměl!

Ten provedl úlohu nejlépe,

ač ani jí nerozuměl!

Však běda, kdo byl jen diletant,

kdo snahy a citu měl mnoho.

Ten k publiku vždy je pln ohledů

a smích si jen utrží z toho.

Ten hraje jak školák, ochotník,

a nejhůř, když v roli jsou muka,

že člověk sám sobě se musí smát, –

ač srdce mu bolestí puká.