Komu pěji.

Když mne svaté přátelství

Růží rajskou věncuje:

Tu ať harfka má se stkví,

Přítele ať slavuje! –

Co chce sudí v spolku míti?

Chtělas harfko jemu zníti?

Když mne láska, nevinnost,

Ve svém lůně kolíbá:

Opěj, harfko, blaženost,

V níž mne Lenka ulíbá.

Co chceš sudí? jsi ty Lenka?

Jsi ty moje milostenka?

Když se s milou prostností

Srdce moje těšívá,

Ano dražších radostí

V stříbře, v zlatě nemívá:

Ať se sudí trpce směje,

Jenom jí má harfka pěje.

Ladnému jen děvčeti

Když mé pění lahodí,

Žertovnému milčeti

Jen když radost vyvodí:

Co mi po přísném jest sudí?

Ať se vrtochami – ztrudí! –