Komu žitím ukovány

Komu žitím ukovány

k srdci bědné tíže jsou,

do lesa jdi v také muce,

vil soucitných milé ruce

z prachu výš tě povznesou.

A v šumání temných sosen,

harmonickým povzdechem,

octne se pln božské síly

duch tvůj, jako anděl bílý,

v letu volně nad světem.