KONEC KURTISÁN

Ma chère, o nechte jen v klín složeny své ruce.

Vše degenerovalo. I svatá Prostituce.

Při kávě, cigarettě, co půlnoc zvolna bije,

Ležérně zpomenem’ kulturní historie.

Kult Phallův pěstovat jste v starověku znaly.

O florealiích jste nahé tancovaly.

Červeně barvený vlas po těle vám splýval.

Při aktu pohlavním lid k bohům hymny zpíval.

Pak s Římem papežů svádíte zápas chytrý.

Hrajete tiárou, plijete kněžím v mitry.

Mor zuří žárem měst, orgie výská mnohá.

V processí nahých těl ironisujete Boha.

Korouhve pestří se, a ruce v ňadra bijí.

Dle taktu tančíte oplzlou litanii.

A za revoluce, co guillotina řádí,

Krev sťatých k smyslným vás křečím náhle svádí.

Do vlasů vplétáte krvavě vlhkou růži.

Při aktu smrtícím se směšujete s muži.

Má chère, o nechte jen v klín složeny své ruce.

Vše degenerovalo. I svatá Prostituce.

Pro věci minulé zrcadla unuděná

Sem k nám se sklánějí, kde rudá svítí stěna.

Nuance hledá zrak. Vše šedí svou jej drtí.

Vše enervováno. Vše stíženo až k smrti.

Však dosud, kurtisány! vás fantasie hostí

A vaše originelní a marné šílenosti.

Samice lichotné s červeně zlatým vlasem,

Vás myrrhou infikovaných zpomene BÁSNÍK časem,

Též krásy prostitut, dnes bídně zhanobený,

Vás truchle pozdraví, jež žít jste znaly, ženy!

Ty, jež jsi strávila, o Prostituce, slavím,

Ty, jež chceš stráviti, ty všechny hrdě zdravím!

Nechť jejich nahoty v šer bleskne přízrak bílý!

Ať zplá zrak fosforem, vilností maso šílí!

Však marný je to sen. Dnes v melancholii zkázy

Ideje veliké truchlivé zbytky mrazí.

Propadlé spleenům svým, o ženy, nelze žíti...

Jen síly nemíti svou marnost pochopiti!

Líp jenom zpomínat, co půlnoc zvolna bije,

Při kávě, cigarettě kulturní historie.

Ma chère, vše marno je. V klín spusťte zvadlé ruce.

Vše degenerovalo. I svatá Prostituce!