KONEC STOLETÍ.

Šedivá mračna se plíží

velkými, černými okny

do zpustlých a trouchnivých minstrů.

A nikdo už nevěří v spásu,

a nikdo už nejde se modlit. –

Než naše rty povadlé dýší:

Pane pomoz nám v bídě!

Pane sešli nám světlo,

sešli nám anděla Víry! –

Marně! Skláníme hlavy

na vychrtlá, kosmatá prsa.

Neb chapadla temnoty rostou

a muka nám hyzdí tvář dále

a v srdci nám bují květ Vzdoru.

Ó, století hnusu a mdloby!

My Hrdí ti vrháme výtku

v tvář šklebnou na Vyšinách Času,

za všechnu tu trýzeň a bídu,

jež nasilos’ do našich srdcí,

těch dobrých a dětských a smutných,

jež v plamenech pekel teď ryčí –

to tobě pomstu a kletbu,

Století satanské, lživé!