KONEC VŠEMU.

By Augustin Eugen Mužík

Smála bych se, smála dost,

ale srdce bolí,

že můj milý, přemilý

jinou sobě volí.

Hezčí je a bohatší,

pole, luka mnohá,

a já nemám, nemám nic,

nežli Pánaboha.

Pane Bože s výsosti,

dej mně k tobě jíti,

bez milého, drahého

nelze mi tu žíti!