KOŘENY.

Strom, který hrdě vztyčený

svou hlavu vzpíná do oblak,

v bouř nese bujné síly znak

před klikatými plameny.

Je rád, když na něm zpěvný pták

se pod list choulí zelený

a kvete – nestará se však,

co činí jeho kořeny.

Je šťasten, pokryt zemí svou

ten kořen, který živí jej

a nepocítí blesků rej.

Tak mohutnější lidstva díl,

jenž v boj je sílí myšlénkou,

se šťasten v hloubi země skryl.