KORUNOVACE BLÁZNA.

A ceremonář řekl mi: Zde žezlo je, zde kniha,

zde bledne těžká koruna a diamant se míhá!

Ach zde máš trůn! Ach zde máš trůn a vlečku jako růži,

však ještě paví vějíře a pod paty psí kůži!

Pak buď si král! Však ještě ne, vždyť ještě nemáš kata,

svůj druhý stín, svůj tmavší stín a jeho práva svatá!

Dáš skolit tisíc eunuchů, tvé zveselí se líčko,

však obřadně jen usměj se a krátko, pramaličko!

Jsi velký král, ó, na mou čest, jak já jsem malá hnida

a mraveniště poddaných tě z dlouhé chvíle hlídá.

I tichý král, byť péče tvá by zobjímala moře,

duch-filantrop, z ruk’ nepustíš klíč k věži, ke komoře.

Co nade vše: jsi slavný král, jsa milcem historie;

tvou každou hlásku pohltí a jako země pije

a v soukromí jsi nábožný, nad tebou chví se osud

a říše tvá oh, bez hranic, snad odtamtud až potud!!!