Košuthovo loučení. (II. Košuth k Polákům.)

S Bohem, Polští bohatýři,

Svatý boj je dokonán;

Nerozlomili jsme jarmo –

Vaše, naše krev nadarmo

Z tisícerých teče ran.

S Bohem, Polští bojovníci,

Zlomena jest naše zbraň;

Naposled se k matce shýbám,

Matku, zem Uherskou, líbám –

Bůh Maďarský matku chraň! –

S Bohem, Polští bojovníci,

Před vámi smím plakati –

Vždyť i vy ojczyznu máte –

Nad ní – po ní darmo lkáte –

Nesmíte ji líbati.

Avšak marný kvil a nářek –

Slzy svoje setírám,

V posledním teď okamžení, –

Než nastane rozloučení,

Drazí, obracím se k vám!

S Bohem, Polští bojovníci,

Světoznámí rekové –

Slib jste věrně vyplnili,

Opět krev jste v boji lili,

Jakož mučeníkové.

Ano vy jste vykonali

Více nežli Maďar sám –

My jsme s cizým nepřítelem

Mužně stáli v boji smělém –

Bratří stáli proti vám. –

V šírém světě nemá Maďar

Příbuzného národu –

V celé velikánské zemi

Není národ mezi všemi

Stejného s ním původu.

Ani bratra, ani sestry,

Ani matky nemáme,

Sladkou příbuzenství lásku,

Rodinnou přemocnou pásku

Jedině my neznáme.

Osiřele Maďar stojí

Sám o sobě jediný;

Vy však nejste osiřelí,

Evropejský východ celý

Vlast je vaší rodiny.

Ale vy jste dokázali,

Že vám Maďar dražší jest,

Nežli vlastní bratří vaši,

Ano že vám Maďar dražší,

Nežli vlastní matky čest.

Vy jste odřekli se bratrů,

Ano samé matky své;

Proti nim jste k boji vstali,

Věrně nám jste pomáhali

Hubit plémě Slovanské.

S Bohem, Polští bojovníci,

Stůjte i budoucně k nám;

Není Polák Slávy synem,

Jest Maďarským pobratymem –

Bůh Maďarský žehnej vám!

S Bohem, Polští bohatýři,

Trouba k boji zazní zas –

Na zvuk její pozor dejte,

K nové válce pospíchejte –

Zavzní znova trouby hlas!

My se zase ushledáme,

Bude břinčet naše zbraň –

Potom dílo dokonáme –

Lásku, víru, naděj’ máme:

Tak se stane – Bůh nás chraň!