Kouzelnice.

Chodí Krása luhem

zlatým pláštěm kryta,

ze škol děti plaší,

drobné ptáky z žita,

sivé křepelice

z luhů bujné trávy

a spoutané dumy

z nakloněné hlavy.

Kráso, kouzelnice,

přiviň se mi k duši,

ať po tobě touhou

vždy mi srdce buší;

ať se všecko změní

v píseň sladkozvukou,

co mi snivou duši

žhavou rvalo rukou.