Kouzlo lásky.

Pozdní večer v kraj se plíží,

v lese dřímá strom i mech,

křoví černá, tmí se v mlze,

mně se v ňádrech úží dech.

Pod nebesy mračna šedá

bouři nesou divokou,

strach mne odtud žene, pudí,

bouř však jímá mocí svou.

Tak mne v první blahé době,

když jsem tebe viděla,

předtucha pryč hnala tajná,

a já přece – nespěla.