KOVÁŘ A SMRT (VI.)

A kovář mocným vzmachem ramen

od pasu provaz silný strh’,

na kostrouna se chutě vrh’

a mžikem děsný kostlivec

byl sešněrován v kozelec.

Pak jeden smích, svůj perlík zdvih’

a letem blesku v okamih,

hup! kostlivce měl na zádech.

S ním na zahradu dal se v běh

a zde jej k hrušce přivázal,

pak přines’ kožich, naň si leh’

pod nebe, kde táh’ mračen spěch

a do rána se hlasně smál.