Kozel.

Po svaté Anně v pondělí

vlezl mi kozel do zelí.

Vyhlíd’ si hlávku, – chuderku! –

říkal jí o tom k úterku.

Však za soumraku ve středu

já zahlídl ho, nezvedu.

On nějak o tom uslyšel

a ve čtvrtek mi nepřišel.

Však čert ho spletl na pátek,

já počíhal si u vrátek.

Chtěl přes plot, kozel ubohý,

nějak se zaplet’ za rohy. –

Po svaté Anně v sobotu

já sušil kůži na plotu.