Kraj pod sněhem

Klid pokojný jde dálkou po krajích.

Je ztajen život všeho, bytí dech,

vše pod sněhem jak mrtvo, kouře dálek

zrazují pouhý oddych v tvrdých snech.

Jak tělo pracovníka vyčerpané

spí pod pokrývkou bílou zem a plane

od růží slunce.

Dál továrnami kouří hrozivě.

Tu v údolí však dole bílo bezhlasé

je unavené, vysílené země,

když k spánku spravedlivých chystá se

i po květů a zrání i žní po porodech

i po posledních večeřadel hodech.

Zpleněna k mdlobě.

Kraj celý odpočívá pod sněhem,

vše bílo od vsí, polí, lesních do jedlí,

teď spí jak tvrdě tkalci spějí,

když těžkou práci odvedli.

I jejich říše spí, jak měsíc svítí.

Zas množství čeká nespředených nití

na práci rukou.