Kraj zimní.

V pustá lada sníh se sype,

vichr skučí, bouřně lká,

nad hlavami hor u vrchů

temný závoj mlha tká,

černá skála s bílou hlavou

zvedá stěnu prorvanou,

temným echem duní z hloubky

prÓsy písní mrazivou.

V dálce černé lesy tmí se

v moři sněhu bělavém,

jako první provinění

ve svědomí nevinném

a nad nimi v parách slunce

zamlžený světlokruh,

jako záře, kterou nechal

ve tmách žití zniklý bůh.