KRAJINA V DUŠI.

Nad tichým hřbitovem se chvějí hvězdy v snění

a slzou soucitu pomněnky bledé rosí –

na rovech zapadlých, kde o vzpomínku prosí,

když pějí slavíci v cypřiších Zapomnění...

Ach, lásky ztracené! Mé bolesti vás střeží,

když v hrobě věčnosti již stlívá mládí celé,

když touhy prolity slzami trpitele

a křídla nadějí sražená v prachu leží,

však duše písní mých je zakleta v květ bílý,

kde slzy zoufalých dech jara v květy mění,

a šumí útěchou do noci Zapomnění,

když s písní slavíků se v cypřiše sen schýlí...