KRAJINA V ZÁŘÍ

Nad rozkopaným lánem bramborů

se sklání deset starých dělníků.

Až k nejasnému v dálkách obzoru

dým ukazuje cestu poutníku.

Zapadá slunce. Ještě nahoru

vystřelí šípy ostrých ohníků

a slavná barva rudých praporů

se rozestírá v rychlém zániku.

Jdeš mezemi a chytáš jasné vzplání,

když níž a níže obloha se sklání

a světlý meč když zemi probodá.

Však slyšíš hlasy volat z brambořiště:

Hlad často byl, však nebude už příště,

vždyť bohudík, je dobrá úroda.